Seznamte se s členem vedení školy: Proč je podle Jirky důležitější trénovat kritické myšlení než biflovat poučky?
Učil na malých i velkých školách, podílel se na tvorbě moderních učebnic a nyní přináší své dlouholeté zkušenosti do naší nově vznikající Základní ScioŠkoly Bosonohy. Jiří Starý zde bude působit primárně ve vedení školy. Svůj čas a energii ale věnuje nejen dětem jako průvodce, ale stane se i oporou a „průvodcem průvodců“. V rozhovoru prozrazuje, proč je podle něj načase slevit z nerealistických požadavků na to, co všechno by dnešní žáci měli umět nazpaměť, a proč je nezbytné vybavit je spíše dovednostmi pro reálný svět. Jak si představuje atmosféru naší školy a na co by se těšil nejvíc, kdyby do ní letos nastupoval jako prvňák?
Každý máme nějaký svůj profesní příběh. Ty jsi aktuálně učitel na základní škole a věnuješ se i dalším vzdělávacím projektům. Co tě přimělo udělat ten krok a jít budovat novou ScioŠkolu, která funguje na jiných principech?
Ano, je to tak. Můj profesní život je hodně spjatý se školstvím a vzděláváním. Učil jsem na malé škole, soukromé mezinárodní škole i velké sídlištní základce. Vždy jsem se paralelně věnoval něčemu dalšímu, v posledních letech jsem například spolupracoval na vzniku moderní učebnicové sady literární výchovy a českého jazyka.
Principy, na kterých fungují ScioŠkoly, mi rozhodně nikdy nebyly vzdálené, takže se snad mentálně nemusím tolik přizpůsobovat ani ladit. Vždy mi byl blízký kompetenční přístup ke vzdělávání, i když ho rozhodně ne všude bylo možné stejně snadno realizovat. Jsem zvyklý pracovat na nových věcech, proto mě nabídka podílet se na vzniku nové školy nadchla a představuje pro mě výzvu, do které jsem neváhal jít.
Jiří ve výuce rád propojuje. Na fotce je výstřižek z jeho motivačního videa k projektu cestopisných videoreportáží. Žáci si díky němu nenásilně zlepšují nejen zeměpisné znalosti, ale i dovednosti v tvůrčím psaní a střihu videa.
ScioŠkoly fungují ve vedení v tandemu. Dominika zmínila, že přináší zkušenosti s badatelským přístupem. V čem vidíš ty svou největší sílu, kterou do dua – a potažmo do školy – vnášíš díky svým zkušenostem z praxe?
Tandem je úžasný vynález, který navíc vyjadřuje některé z hodnot ScioŠkol i dovedností, které chceme rozvíjet hlavně u dětí, ať už je to komunikace či spolupráce. Uvědomuji si, že člověk nemůže být expertem na všechno, proto jsem si již před pár lety definoval několik oblastí na poli vzdělávání, kterým se hlouběji věnuji. Jednou z nich je čtenářství a čtenářská gramotnost, tou druhou je mediální výchova a tou třetí rozvoj digitálních kompetencí napříč obory a předměty. Některá témata lektoruji i v rámci svých nepravidelných workshopů pro ostatní učitele. Proto bych se v nové škole stal rád nejen průvodcem dětí, ale i průvodcem průvodců. Chtěl bych všem věnovat svůj čas a energii a pomoci každému rozvíjet svůj potenciál. Věřím, že se nám s Dominikou podaří z bosonožské základky udělat skvělou školu, kde každý poroste.
Ve ScioŠkole si členové vedení musí poradit se vším – od strategie vzdělávání až po šroubování stolů do budoucích tříd. ;-)
Rodiče k nám děti často přihlašují s tím, že chtějí, aby škola rozvíjela dovednosti pro reálný život. Jakou jednu konkrétní dovednost by sis přál, aby si od nás každý absolvent odnesl?
Myslím, že jedním z problémů, kterými trpí současná průměrná škola, jsou přehnané ambice a přebujelost vzdělávacího obsahu. Po učitelích se chce, aby učili všechno možné. Všichni jim říkají hlavně to, co mají ještě učit, ale málokdo říká, co by učit už rozhodně neměli. Žáci mají znát jak to, co se učili jejich babičky, stejně jako se mají orientovat v dnešním složitém světě. To je ale nemožné, a tudíž je fajn, že se ve ScioŠkolách zamýšlíme nad nerealističností požadavku, aby všichni uměli všechno (a ideálně ve stejnou chvíli), protože se to možná někdy bude hodit.
Myslím, že jednou z nejdůležitějších dovedností pro reálný život je odlišit pravdu od lži. To je něco, co využijete jak při zpracovávání informací, tak třeba v mezilidských vztazích. Tato dovednost úzce souvisí s jedním z mých oblíbených ScioCílů: Vybírám si, co si pouštím do mysli. Děti by se nejen v naší škole měly naučit posoudit pravdivost informací, pracovat s limity svého poznání nebo odolávat manipulacím. I jako češtinář musím přiznat, že je to opravdu důležitější než rozpoznat přívlastek neshodný nebo vyjmenovat představitele avantgardní poezie.
Ve ScioŠkolách se nebiflujeme nazpaměť. Naším kompasem jsou takzvané ScioCíle – mapa konkrétních dovedností pro 21. století.
Budova se nám v Bosonohách aktuálně ještě staví. Když ale zavřeš oči a představíš si naše chodby a třídy třeba za dva roky – jaká atmosféra by z nich měla hned při příchodu vyzařovat?
Představuji si hlavně takový ten pracovní ruch, v němž děti s průvodci pracují na svých individuálních a skupinových projektech, vedou mentorské rozhovory nebo jen tak přemýšlejí a nechávají ve své mysli vznikat nápady. Běžná škola mi ze stavitelského pohledu často připadala jako vězení: dlouhé chodby, do nichž vedou jednotlivé dveře tříd. Nikdo neví, co se tu či onde děje, jednotlivé části jsou neprostupné a oddělené od celku, harmonogram dne přísně rozvržený. Takovou školu samozřejmě nechceme. Oceňuji, že v budově budeme mít jeden velký prostor, kde se můžeme scházet nejen na celoškolním shromáždění. Líbí se mi velká okna do tříd i řada různých zákoutí.
Škola už dávno není jen o řadách lavic a tichém sezení. V Bosonohách pro vaše děti stavíme prostor, kde se budou cítit svobodně a bezpečně. Světlé učebny, zákoutí pro hluboké soustředění i zázemí pro společné projekty. Místo, kde je radost objevovat, ne jen memorovat.
Co tě na každodenní práci s dětmi baví úplně nejvíc? Utkvěl ti v paměti nějaký konkrétní moment z poslední doby, kdy tě tvoji žáci něčím překvapili?
Na každodenní práci mně toho asi baví hodně, jinak bych tu práci už dávno nedělal, protože je s ní spjatý třeba velký výdej energie. Jedna z věcí, která mě fakt baví, ba dokonce fascinuje, je prvek neočekávatelnosti. Nemám totiž rád zajeté vzorce. Ze zkušenosti vím, že si mohu připravit sebelepší hodinu a stejně se z ní snadno stane ta nejhorší a z té nejhorší ta nejlepší. Netoužím po rutině, naštěstí vím, že tu ve ScioŠkole určitě nenajdu.
Pokud jde o nějaký zajímavý moment z poslední době, rád bych zmínil děti ze žurnalistického kroužku, který poslední tři roky vedu na ZŠ Horníkova. Díky nim jsem se za svým působením v brněnské Líšni ohlédl v bilančním rozhovoru, který připravili. Vždy jsem jim pomáhal rozhovor sestavit a zpracovat ho, tentokrát to zvládli beze mě, protože jsem byl hostem v našem improvizovaném podcastovém studiu já. Rozhovor mi umožnil se na chvilku zastavit a zamyslet se nejen nad vlastní práci, ale nad řadou dalších témat.
Fotka před bilančním rozhovorem po pěti letech práce na ZŠ Brno, Horníkova 1.
A jedna odlehčená na závěr: Kdyby ses dnes mohl vrátit v čase a nastoupit do naší školy jako prvňák ty sám, na co by ses těšil úplně nejvíc?
Já bych se jako prvňák těšil nejvíce na průvodkyni, od které bych očekával, že se vyzná ve světě více než já, a se kterou si navíc můžu tykat. Nástup do první třídy je už sám o sobě zajímavým momentem v životě dítěte a jít do právě založené školy musí být obzvláště pozoruhodné. Jsem rád za rodiče, kteří našli odvahu a dali nám důvěru tím, že zapsali své děti do úplně nové školy. Uvidíme je všechny růst společně s tím, jak roste nová škola. Za to jim děkuji.
První velká komunitní akce – náš ScioPiknik. Byl to skvělý start budování komunity, kde se děti i rodiče mohli poprvé potkat v neformálním prostředí ještě před samotným otevřením školy.
Líbí se vám přístup, se kterým k dětem přistupujeme?
Naše zbrusu nová Základní ScioŠkola Bosonohy otevírá své brány v září 2026 a právě nyní probíhá přijímání nových žáků (od přípravné až po 6. třídu).